Jak to začalo?

„Tak to si zapíšu!“ řekla v jedné hodině zeměpisu moje spolusedící Iva, otočila sešit a dozadu napsala povedený vtip našeho profesora. Tehdy vůbec nevěděla, že za pár měsíců bude mít sešit v zadu počmáraný vším možným, jen je zeměpisnými údaji. Natož, aby věděla, že odstartovala smršť zápisů hlášek ze všech hodin i běžné komunikace.

            Postupně jsem totiž dospěla k názoru, že školní perly jsou příliš cenné na to, aby se házely sviním. A tak každá zadní strana mého sešitu slouží k zaznamenávání hlodů z příslušné hodiny. Jelikož ale sešity a papíry jsou poněkud méně trvanlivé, začala jsem si hlášky psát do počítače. A nakonec už to ani nejsou hlášky pouze ze školy, ale odevšad.

            Vždycky, když jsem si zapisovala novou hlášku, jsem si pročítala ty před tím, a dokázalo mě to rozesmát. A když mě pár lidí ponouklo k tvorbě hláškového blogu, rozhodla jsem se to zkusit.

            Chci jen upozornit: v daných situacích mohly hlášky znít stokrát vtipněji.

            Abych tedy všechny čtenáře uvedla do situace: Studuji na gymnáziu, ve třídě plné rozmanitých lidí. Jako profesory jsme také chytli klenoty, některé v záporném a některé v kladném slova smyslu. Takže se prosím seznamte:

Prof. Kotek: Náš třídní. Ohromně aktivní, váží 50 kilo i s postelí a svým skvělým smyslem pro humor. Učí nás matematiku a fyziku, předměty, které jsou poměrně složité pro unavené mozky středoškoláků. Nicméně známe ho i z jiných stránek, jako skvělé vedení výletů a podobně. Je velmi dobrý kamarád s Kuldanem a Hegedüsem.

Prof. Kuldan: Učí zeměpis a tělocvik u kluků. Jeho neskonalou vášní je kolo, díky čemuž se stal terčem vtipů hlavně při probírání České republice. On ji totiž skoro celou projel na kole, takže jakmile byla řeč o nějakém místě, okamžitě následovala věta „Tam jsem byl na kole.“ Bylo skutečně jen málo míst, kde na kole nebyl. Jeho oba synové jsou nám také velmi blízcí, starší studuje o ročník níže a mladší s námi jezdíval na výlety. Organizuje naše výlety s naším třídním. Sdílí kabinet s Hegedüsem.

Prof. Hegedüs: Nejmladší z trojice přátel, učí u nás biologii. Jeho hlavním do očí bijícím rysem je vysoká postava. Asi tak hlavu nad zbytkem populace. Je neobyčejně přátelský ke studentům.

Prof. Tokarský: Nás profesor výtvarné výchovy. On je vlastně takový předchůdce všech hlodů, protože byl prvním, ze kterého jsme si dělaly s Ivou srandu. Díky jeho neobyčejnému postavení k životu a zálibě v umění je poněkud zvláštní. Abych to uvedla na pravou míru, dělaly jsme si srandu hlavně z jeho načervenalé počínající plešky. „To je oslepující záře…jaké asi používá leštidlo?“ Už dávno jsme si ale zvykly, že je Tokarský plešatý. :D

Prof. Skácelová: Naše angličtinářka. Nebude o ní asi mnoho zmínek, ale byla také jedním z terčů posměchu, to kvůli její rychlé chůzi – nebylo nám jasné, jak se může dostat před nás na chodníku, kde snad jiná cesta ani nevede. Proto jsme si z ní utahovaly, že má v zadku vrtuli, poháněnou metanem a vodou, ovládanou na čele (v hodině si totiž vždycky charakteristicky podpírala čelo rukou a bubnovala na něm prsty). V posledních letech se spíše zasloužila jako bojovnice za ticho v hodinách uklidňováním spolužáka Pavla (o něm se ještě dočtete hodně věcí :D)

Prof. Štensová: Učí u nás dějepis, teprve druhým rokem, ale už se stihla natrvalo zapsat do našich srdcí…Její charakteristickou vlastností je všechno zopakovat 5X nejmíň, a proto už do konce svého života budu vědět, že Féničané byli skvělí mořeplavci, stavěli dobré přístavy a lodě…a už jsem řekla, že byli dobří mořeplavci?  Potom ji také vystihuje fakt, že oblíbencům nadržuje a neoblíbené dokáže potopit. Je také velmi familiární, a tak známe historky z výletů z kola, návštěvy jeptišek, i z toho, jak si sundávala noční košilku (bližší informace u francouzštinářů, netuším, jak to přesně bylo)

Tak, toto jsou asi ti nejvíce exotičtí členové našeho učitelského sboru, ale postupem času se určitě najdou i další.

A teď na další hlavní aktéry: spolužáky

Já, Lucille: Jak bych se objektivně popsala? Co se týče chování ve škole, tak jsem někdy drzá, až to bolí. (Ale už mám předsevzetí, že drzá nebudu, tak pozor!). Mé studijní výsledky ale kompenzují nevymáchanou hubu, takže vesměs si nikdo nestěžuje. Pardon za samochválu :D. Sedím s Ivou, která mě v drzostech maximálně podporuje.

Iva: Má spolusedící, více/méně/stejně drzá jako já (nehodící se škrtněte podle vašeho mínění). Má zvláštní zalíbení a pifku na Kuldana, díky čemuž vlastně začala zapisovat jeho hlášky. Její prospěch je stejně skvělý, jako můj (ano a rády se pochválíme:D). Zastává ještě funkci předsedy třídy, ve které ji občas trochu trošilínku pomáhám.

Pavel: hyperaktivní spolužák. Jeho hlasová aktivita vysoce převyšuje součet hlasové aktivity ostatních spolužáků a profesorů dohromady. A jelikož mutace se mu vzdáleně vyhýbá, tak má velmi pronikavý projev. Vzezřením by se dal popsat „samá ruka, samá noha“, výraz má často jako vykulená opice. Jeho nejoblíbenější činností je vyrušovat v angličtině.

Tomáš a Martin H.: Dva spolužáci, kteří na začátku roku chtěli sedět za námi. To jediné je vyčlenilo ze seznamu kluků vyrušujících a občas se projevujících, který je o řádek níž

Adam, Vojta, Honza, Sam: Občas vyrušující a občas vtipně se projevující chlapci.

Matěj, Martin D., Standa: Zařazeni jako méně vyrušující. Jen pro případ, že by o nich někdy byla zmínka (jakože je to v plánu :D)

Jirka: Velmi pečlivý student se zálibou v nesmyslných dotazech.
Hájek: Náš bohužel už bývalý student, křestním jménem Ondra. Rozhodně z naší třídy zmizel jen fyzicky, protože tuším, že se v hláškách nejen objevoval, ale i bude objevovat.
Jana a Klára: Dvě z mých dobrých kamarádek, minulý rok seděly za námi. Jana už bohužel třídu také opustila, Klára se stále drží.
Gabka: Inteligentní a na první pohled tichá dívka. Někdy si jí nejde všimnout, také díky malé postavě, která je často terčem hlášek.
Boženka: Spolusedící Gabky, na první pohled nevinná, ale my ostatní víme své. :D

A ostatní? Zatím se do hlášek moc nezapsali…ale oni si najdou cestu.

Chtě bych jen říct, že jakékoli vtipy na osoby jsou vážně jen vtipy. Prostě si rádi děláme ze všeho kolem srandu, tak nám to zatím nechte, my z toho časem vyrosteme :D

A je toho víc…mnohem víc…